Zeurítia - Vendula Šmoldasová

Moje hudební dětství bylo hodně různorodé. Poslouchali jsme doma country, folk ale taky třeba Sinatru nebo lidovky. Asi jako každý jsem ráda poslouchala všechno co se linulo z rádia. Později jsem si oblíbila vážnou hudbu a začala objevovat krásu klasického zpěvu a opery. Dlouho to vypadalo, že ze mně bude operní zpěvačka. Měla jsem skvělou profesorku, paní Helenu Havlíkovou, která se mi velmi věnovala a připravovala mě na zkoušky na klasickou konzervatoř v Praze, ale nakonec věci dopadly jinak a misky vah se nakonec přiklonily k jazzu. Studovala jsem pět let na konzervatoři Jaroslava Ježka a čím víc jsem se o jazzové hudbě dozvídala, tím víc mě přitahovala. Hlavně nahrávky lidí jako Louis Armstrong (tím to u mě vlastně všechno začalo) a Billie Holiday. Ale neznamená to, že bych přestala mít v oblibě klasiku, naopak, mám k ní veliký respekt a velmi ráda ji poslouchám. Po konzervatoři jsem studovala Jazzovou vyšší odbornou školu v Praze, kterou založil Jaromír Honzák a kde jsem měla hodně příležitostí zpívat. Poprvé jsem se dostala do pražských klubů jako bluesová zpěvačka v kapele chicagského kytaristy René Trossmana. To mi umožnilo zapojit se do místní jazzové komunity, jejíž nejmenovaný leader, NajPonk, mě hodně podpořil a hlavně mě zásobil nepřeberným množstvím úžasných nahrávek. VOŠ mi dala hudebně asi nejvíc. Měla jsem tu čest učit se od Davida Dorůžky, Jaromíra Honzáka, Filipa Gondolána a dalších a taky jsem se tam potkala se skvělými spolužáky. Jedním z nich byl i Libor Šmoldas. Spolu s ním jsem v roce 2007 založila svoji bossa novovou kapelu, která nese název mého pseudonymu Zeurítia a hrajeme v obsazení zpěv, akustická kytara, kontrabas/baskytara a bicí a na větších pódiích a zvláštních příležitostech se rozrůstáme o perkuse, ukulele a fender rhodes. O rok později jsme natočili naše první album ZEURÍTIA, které je složeno z brazilských písniček – především bossa novy. V roce 2008 a 2009 jsem se na pražské mezinárodní jazzové dílně CZECH JAZZ WORKSHOP od Agy Zaryan. Při svém březnovém pobytu  v roce 2009 v New Yorku jsem měla tu čest učit se od svého oblíbeného zpěváka Petera Eldridge (Manhattan School of music, člen kapel New York Voices, Moss).

DESKY, KTERÉ POSLOUCHÁM NA CESTÁCH:

Bob Dylan – The Freewheelin' !!!!
Bob Dylan – Another side of Bob Dylan
The Beatles – Revolver
James Taylor – One Man Band
Blossom Dearie – Once upon a summer time…

TYHLE DESKY SI NEJČASTĚJI POUŠTÍM DOMA:

Aga Zaryan – Umiera Piekno
Peter Eldridge – Fool no more
Brad Mehldau – House on Hill
Shirley Horn – Ultimate
Betty Carter – Look what I got
Amy Winehouse – Frank
Diana Krall – The look of Love
Dexter Gordon – Ballads
Frederic Chopin – Mazurky

MŮJ ČTYŘLETÝ SYN POSLOUCHÁ DYLANA, BEATLES a RIHANU

DESKY, KTERÉ MĚ INSPIRUJÍ A OVLIVŇUJÍ NEJVÍCE:

Eliane Elias – Sings Jobim
Maria Rita – Samba Meu
Mariza – Transparente
Elis Regina – Elis and Tom
Billie Holiday – Lady sings the blues
Lorez Alexandria – The Great